Anděl by Jáchym Topol

Anděl Reviews

• 
  Eliska

  Depresivní, až šílené. Drogy, alkohol, blázinec, špitál, Smíchov, Paříž, násilí a krev. Ale je to skvěle napsané. Je to taková temná šílená básnická próza. Slova se valí a skládají do vět a myšlenek a nenabízejí žádnou možnost úniku. Docela mě to zasáhlo.
• 
  Veronika

  Skvělá knížka. Asi mám ráda tenhle styl alternativního psaní, nesrozumitelnej, drsnej, hrubej. Nemyslím, že je to kniha pro všechny, ale rozhodně má svou hodnotu. Literární? Lidskou? Prostě hodnotu.
• 
  Terry Barlow

  According to People in the Know. Palmovka & Smichov. Are Places where Czechs. Feel Less Safe. Maybe i am Naive. Always Felt Fine, at Home. In Both. Jachym Topol. Is My Favourite Author. Winner of Many Czech Writers Awards. Rightly So. Some People Find Him Hard Going. Dark, I Agree. Me , he captures Facets of Praha. I Can relate too. Main Character in Angel Station. Has Nothing Going for Him. Losing his Mind. High on Drugs. In Paris, He is Even Further Away from Body & Mind. Straightens His Life out Better. When Back in Praha. Love Conquer,s All. So it Seems. Though people From his Life Conspire to take Everything Away. All in the Name of Greed. Enjoyed the Details. Of How Smichov was Named. Have all His Books. Apart from the First of His Trilogy. Vylet K Nadrazni Hale. ( A Trip To The Train Station ) Though I Hope Not Through Sherwood Forest !. Translator, Alex Zucher. Translator of Many Of My Czech Books. Is In Process of Translating Citlivy Clovek. Topol,s Latest Offering. ( Sensitive People ). Cannot Wait For it to Hit The Book Stands !.
• 
  Dymbula

  Krátké, úderné, potrhlé, barevně šílené. Skoro jako kdyby vás proklálo obří sršní žihadlo.
• 
  Toolshed

  Celkovou náladou mi to pripomína "A uzřela oslice anděla" na českú nôtu: fantazmagorické, miestami až apokalyptické ozvuky ťažko definovateľného zmaru, ktorý je ale všadeprítomný.
• 
  Ülkü

  i think this book deserves 4 stars but the things happening in it made me so uncomfortable that i have to give this a 3 star rating, too dark
• 
  Tereza Pešáková

  Fakt dobrý, hodně symbolů, který dávájí dílu velký rozměr.
• 
  Gift

  Prokousala jsem se zhruba třetinou a teď knihu odkládám. Jednoduše nevidím důvod číst dál. Hrubý, skoro až experimentální styl psaní mi, k mému vlastnímu překvapení, ani moc nevadil. Přenesla jsem se rychle i přes to, že kniha byla něco úplně jiného, než jsem od ní očekávala. Chtěla jsem si přečíst něco o Praze a téma Smíchova a Anděla, na kterém jsem strávila část svého dětství, mě nadchla. Topol, který je o necelou generaci starší než já, se rozhodl jít jinou cestou a vykreslil Schmíchov, který jsem neznala a neznám. I to mě ovšem netrápilo, vlastně zcela naopak. Co mi vadilo byl nudný příběh a tendence autorka jít za každých okolností do extrémů. Jsem toho názoru, že není nutné upalovat kočky a na každé třetí stránce popisovat skvrny od krve jen abych docílila efektu odcizení a nechuti. Pokud chtěl Topol napsat ponurou, naturalistickou knihu, mohl na to jít zcela jinak. Z mého pohledu to chtělo trochu víc úsilí a nápadů. Tohle byla nuda a pár nic neříkajících, pseudo-umělěckých fotek.
• 
  Martin K.

  Moje první čtenářská zkušenost s Jáchymem Topolem a jeho neukázněným, místy chaotickým stylem. Škoda, že jsem ji neměl, když jsem šel na autorské čtení Citlivého člověka - zeptal bych se ho na vlastní zkušenost s drogami, psychiatry, hospitalizací, šílenství. To poslední kape z celého textu, z každé věty i písmenka. Přijde mi zajímavé, že Topol zmínil Cormaca McCarthyho (konkrétně román Vnější tma) jako někoho s neuvěřitelným stylem, který produkuje knihy, jaké Topol sám nikdy nenapíše. Nesouhlasím. Vnější i vnitřní temnota je další věc, která se převaluje kolem každé vytištěné litery, a co na McCarthyho ztrácí v biblických podobenstvích, dohání Topol úplně jinou životní beznadějí. Bez kázání, bez pokání, jen s hlubkou touhou po odpuštění za lidský život. Brilantní kniha. Film jsem neviděl, ale obávám se, že tahle místy pochmurná, místy šílená báseň v próze se do pohyblivých obrázků úplně přenést nedá.
• 
  Adéla

  Topol je mistr chaosu. Oproti Sestře (pardon za srovnání, avšak ono se nabízí, protože Sestra je zkrátka velké dílo, které člověku jednoduše zamotá hlavu) se jedná o rozsahem úspornější dílo, které je zároveň o dost čitelnější a díky tomu také čtivější. Do dost jasně vymezeného geografického bodu (což třeba v Sestře příliš není), kterým je Anděl na Smíchově, umístil několik postav, které se pohybují v podivných existenčních situacích někde na hodně temných místech a částech pražské společnosti. Drogy, alkohol a násilí included. Nejedná se o téma, které bych vyhledávala (už mi není 15), avšak Topol jej dokáže skrze zajímavé zápletky a surreální motivy, které se dají vysvětlovat díky znalostem psychologie či psychoanalýzy, velmi originálně čtenáři předat. Topol je určitě hodně rozpoznatelný autor. Anděl je trochu hnusnej, ale taky trochu dobrej.
• 
  Vitek Novy

  Před mnoha lety jsem viděl filmové zpracování Anděl Exit a asi tak jediné co mě na tom zaujalo, a co si dodnes pamatuju, byla Klára Issová s holou hlavou, moc jí to slušelo. Ale říkal jsem si že bych tu knižní verzi také mohl zkusit, však to není až tak obsáhlé. Co se na to dá říct? Kniha je to velmi poetická, vyfetovaná, vychlastaná, s kontrasty krásy a hnusu, lásky a nenávisti, naděje a zoufalství. Poněkud to vybočuje z toho co běžně čtu, ale dalo by se říct že tohle vybočuje tak nějak ze všeho co znám. Ale fajn, zas trochu něco jiného...
• 
  Anncovicka

  Po prvních 30 stránkách jsem měla nutkavý pocit knihu zahodit. Topolův styl psaní mi přišel velmi zvláštní a činilo mi značné problémy se do knihy vůbec začíst. Nakonec jsem si na jeho svébytný styl zvykla. Přesto jsem po dočtení cítila spíše zklámání, čekala jsem zkrátka něco jiného. Kniha má na můj vkus přehršel vedlejších dějových linií, což ji, s ohledem na krátký rozsah, činí poměrně zmatečnou.
• 
  Pečivo

  Topolův sloh je noise spojenej s bordelem, je těžký udržet pozornost, ale když se do toho člověk dostane, tak to stojí za to. Příběh o klukovi ze Smíchova, kterej uteče do Paříže vařit perník a po čase se zase vrátí, protože ho to nebaví a chce toho nechat, je sic horší než Sestra, ale stejně nadprůměr.
• 
  Nicole

  Author of the Devil's Workshop, available at the BU, no clue what it's about as summary is in Czech. Should be fun!
  note: 2e étage 891.86 TOPO
• 
  Vilný Faun

  Vzhledem k tomu, že jsem v prostředí, kde se tato kniha odehrává sám prožil velmi bolestivý a hnusný zážitek, na mě nejspíš působila víc než bez něho, ale i přesto si myslím, že Topol to atmosféricky vystihl brilantně.
  Celou dobu čtení jsem chápal pohled lidí, který jeho styl psaní, to experimentování se slovosledem, se synonymy a celkově s jazykem sere, pak se kniha musí stát nečitelnou. Mě to very bavilo a very mě to chytlo a tak je nejistota po dočtení Chladnou zemí pryč a definitivně začínám objevovat Jáchymovu tvorbu.
  V příběhu mi nesedlo pár drobnostní, ta podobenství, ta poslední přísada blaha, to mě trochu vytrhlo z celkového zážitku, ale jinak mi Jatekův very zvláštní příběh very sedl, jak už jsem řekl.
  Jo a zážitek ze čtení podpořila vlastně ještě jedna věc, totiž to, že jsem knihu četl přes víkend, během kterého jsem vypil 5 lahví bílého vína, vdechl trochu MDMA a ukousl si kousek tripa. Číst Anděla během následujícího dne, kdy běžný život provází lehká schíza z lidí byla takzvaná nihil čtenářská lahůdka.
• 
  Rob

  Topol is a poet so you have to be prepared for some elliptical, difficult language, albeit via the prism of a brilliant translation, but this nonetheless maintains impressive narrative drive over its sparing length. As a portrait of early post-Conmmunist Central Europe, it seems bang on the money while I was fascinated in particular by the descriptions of Prague’s massive Bohnice mental institution – a place at which, I once spent a September Saturday attending a music concert, wandering among PJ-clad addicts and former addicts and crumbling Habsburg architecture. As a symbol of the Czech underground, it’s a significant location. Topol is little known in the UK and US but is a significant voice.
• 
  Selim Karlıtekin

  Aralık 89'un -Kadife Devrim- hemen öncesi ve sonrasına dair, geçişin kaosunu, kaosun hemen öncesindeki çürümüşlüğü, ve kaosun içinden çarpık bir şekilde oluşan yeniyi ele alan bir roman. Müptezeller, deliler, komünizmin çöküşü ve yükselen dini taassubun birbiriyle kesişen hikayeleri Fear and Loathing in Las Vegas misali kafa yapan bir şekilde akıyor.
• 
  Aslı Toklucu

  Jachym Topol-Melek Kavşağı
  “Munis delilerin basit felsefesine göre zaten herkesin ya bir eksiği ya da fazlası vardı. Denge mümkün değildi.
  Çek edebiyatının ünlü yazarının kitabı sistem eleştirilerinin,rejim dayatmalarının ve 1989’daki “Kadife Devrim”in ortaya çıkmasıyla yıkılan komünist hükümetin insanlara verdiği zararın rahatsız ediciliğini yansıtan bir kitap.
  Karakterler öylesine bağımlı,müptezel,ilaçlarla ayakta kalmaya çalışan toksik tipler ki; zaman zaman kullandıkları sözcüklerden yada yaşam tarzlarından iğrendiriyor..
  Farklı bir kitap, herkesin sevebileceği akıp giden bir kurguya sahip değil. Yoğun ve karmaşık bir zamanda okunmamalı zannımca.
  Yinedeyenibiryazartanımakherzamangüzeldir.
  #bitavsiyemvar
• 
  JaneJane))

  3.5*