| Title | : | Сумерки |
| Author | : | |
| Rating | : | |
| ISBN | : | - |
| ISBN-10 | : | 9785271240249 |
| Language | : | Russian |
| Format Type | : | Paperback |
| Number of Pages | : | 320 |
| Publication | : | First published January 1, 2007 |
| Awards | : | Prix européen Utopiales des pays de la Loire (2014) |
Сумерки Reviews
-
Bozhe ty moy, mixed feelings about this one.
Yeah, it was hard to put down (or stop to listen, as I listened to an audiobook), it was very well written - no big secret Glukhovsky can write magically. I really liked the conquistador's diary. I really liked how Glukhovsky mixed Mayan mysteries with modern Moscow/Russia reality and the irony of that too. I really liked the between the lines part, tongue in cheek political comments and such. But the creepy parts were kind of half assed and didn't reach the level of
Metro 2033 creepiness. Maybe it wasn't the goal. But I just know he can do better.
All that said my biggest problem was the ending. While I think it was an awesome idea, interesting and even funny in some way, it was a total deus ex le chapeau and it felt like it was taken from a different book - like he cut the head from some body and sewed it to the headless one he had. It felt forced. It totally didn't work for me.
So I'd say this was a book I was hoping to love but ended up just liking it. It's really a pity. -
Sumerki est un bon livre qui n’est pas exempt de défauts.
On y suit l’histoire de Dmitry, un traducteur sans le sou, qui se retrouve à travailler sur la traduction d’un ancien texte écrit par un conquistador espagnol sur les terres Maya.
Recevant les chapitres au compte-goutte, on va alors suivre une double narration : celle de Dmitry et celle du conquistador.
Le roman va alors osciller entre récit à suspense horrifique et réflexion philosophique sur la société, la mort, et la religion.
Si le roman est intéressant, un gros problème de narration rend sa lecture parfois un peu compliquée. Les chapitres sont en dents de scie, et si certains sont passionnants, d’autres m’ont fait sombrer dans un profond ennui.
On notera des excellents passages qui m’ont fait très (TRÈS) peur (du genre a se cacher sous la couette en pleine nuit) et que certains plot twist m’ont fait CRIER devant mon livre.
Malheureusement ces très bons passages n’ont pas réussi à me faire oublier les longueurs, les questions sans réponse, et la fin qui m’a laissé un peu indécis. -
Young translator Dmitry is a man who barely makes ends meet and lives an almost ascetic life in his apartment in Moscow. The agency he works for no longer has translation material in English. The only available thing is the Spanish text. Dmitriy’s Spanish is a bit rusty. He used to study it in college, but with a little lying, he convinces them to give him the text.
What he was given is the second chapter of the diary of one of the missionaries who found themselves on a mysterious expedition into the jungles of the Yucatan in the 16th century along with a detachment of conquistadors. The first chapter was never translated because the translator never turned it in after being given the assignment nor has he answered to anybody since.
Chapter by chapter, Dmitry is drawn deeper and deeper into the mission of the expedition and searches for the reason for their journey. The more he translates, the more Mayan mythology and Moscow's reality merge into one, crossing the boundaries of dreams. Add to that the ritual killings of all those who were in contact with the manuscript, the ancient Mayan demon trying to break Dmitry's apartment door, and the clear signs of Judgment Day around the world, Dmitry will realize that he is in the midst of something he never imagined in his dreams.
Glukhovsky is a good storyteller who just pulls you into a book. Unlike the previous novel,
Metro 2033, this one has very little action and is quite slow, which many will find boring. Then there is the story of the end of the world, and the expectations of those who read Metro 2033 that this is another post-apocalyptic story from the pen of Glukhovsky, but Dusk is none of those things.
What it is is a very good novel in which Glukhovsky skilfully handles fantasy, horror, thriller, and the occult, and adds a little criticism of Russian society into this magical realism pot.
If you like the works of Borges, Marques, Kafka, and other greats of magical realism and all those who like to plunge into it, Dusk will appeal to you. If you are looking for some action, the demise of the world in a Biblical sense, or something similar to the Metro series, then feel free to skip Dusk because it's not for you. It should also be noted that this novel was also a social experiment and was published chapter by chapter on the author's blog. How successful that experiment was is up to you to say. -
4.3 за да бъдем по-точни
Книгата е страхотна, идеята за края на света да бъде вкарана в такъв сюжет, е брилянтна. Това, което ме спира да дам 5 звезди, е самият начин на писане на Глуховски. На моменти има динамика, има действия, заинтригуван си, увличаш се по книгата, но има моменти, като в средата на книгата, в които просто се изгубваш из излишните обяснения и разтягания на действията с прекалено задълбочени философски разсъждения. Въпреки това, в книгата има достатъчно напрежение, което да те кара да продължаваш да четеш. -
Metaforikusan értelmezve ez egy regény az olvasás ártalmasságáról. Hogy a jó szöveg addiktív, használata függőséghez vezet, sőt alkalmasint a világunk szövedékét is felbontja.
Elbeszélőnk fordító, aki kézhez kap egy bő négyszáz éves kéziratot (az írók imádják az ősrégi kéziratokat, nem véletlenül), ami egy konkvisztádor visszaemlékezéseit tartalmazza egy lidérces dzsungelbéli expedícióról. Az expedíció célja, hogy megszerezzenek egy maja Szent Szöveget (az írók az efféle Szent Szövegeket is imádják, és ebben az olvasók is partnereik), hogy aztán átadják azt a ferenceseknek. És miközben lábolnak át az őserdőn, egyre világosabbá válik, hogy náluk hatalmasabb erők védik a céltárgyat, halál settenkedik a nyomukban, a bozótból pedig vonyítás hallik: a jaguárdémon az! No most elbeszélőnk minél tovább halad a kéziratban, annál erősebb hatással van rá. Egy idő után pedig kénytelen konstatálni, hogy a kéziratban megjelenő rettenet a saját valóságában is tükröződni kezd, mintha az olvasással térkaput nyitott volna a múltra. Brutális halálesetek, démoni látogatók és egyéb megmagyarázhatatlan események kezdik pöttyözni útját, sőt a sötétből horkantás hallik - csak nem az Apokalipszis lovasai dobrokolnak Moszkva kapui előtt?
A Szürkület a misztikus thrillerek azon alzsánerébe sorolható, amely az egzotikus civilizációk mitológiájához való kapcsolódásból nyeri erejét - ilyen értelemben éppolyan jól megfér benne a tudományos ismeretterjesztés, mint a horrorisztikus elemek. Glukhovsky - ahogy a Metróban - itt is egyfajta klausztrofób ív felépítésén fáradozik, csak épp nem Moszkva föld alatti katakombáiba invitál, hanem egy magának való elbeszélő tudatába, akit kábé csak a kutyájához fűz érzelmi viszony, de hát szegény blöki már meg is halt. Remekül építi fel a rettegésből és kíváncsiságból álló viszonyt, ami a karaktert a rejtélyhez köti, hogy aztán a fináléban felrúgja kicsit a saját szabályait, és az egésznek adjon valami filozofikus bukét. Amiről mindazonáltal nem kívánok beszélni, mert ahhoz Nyizsinszkijként kéne körbebalettoznom a "spoiler" szó definícióját. Nekem mindenesetre tetszett, ahogy a szerző eljátszadozik a világvége-klisékkel, és törekszik valami új megközelítésre. -
English version below
****************
Ein äußerst merkwürdiges und über weite Strecken langweiliges Buch
Vielleicht lag es hauptsächlich an meinen enttäuschten Erwartungen, dass mich das Buch nicht begeistern konnte.
Wir treffen hier auf den Übersetzen Dmitri Alexejewitsch, der unter eigenartigen Umständen zu einem Übersetzungsauftrag an einem historischen Dokument in spanischer Sprache kommt. Es zeichnet sich schon sehr bald ab, dass der Roman in Richtung Endzeit-Thriller geht. Zumindest meint man das als Leser.
Mit fortschreitender Übersetzung des südamerikanischen Tagebuchs wird der Leserin klar, dass es in irgendeiner Form um die apokalyptischen Prophezeiungen der Maya gehen muss. Gleichzeitig mit dem Fortschritt der Übersetzung ereignen sich zunehmend seltsame und auch grauenhafte Ereignisse in Dmitris Umfeld. Ich habe mich des öfteren gefragt, wie so aufregende und unheimliche Ereignisse sich mit solcher Langeweile auf mich auswirken können.
Ziemlich gegen Ende des Buches kommt es dann zu einer vollkommen überraschenden und komplett nicht erwartbaren Wendung, die dem Roman für mich leider auch keine positivere Wendung gibt.
Schade, ich mochte Metro 2033 vom selben Autor sehr.
Diesmal gebe ich 1,5 Sterne, die ich aufrunde.
----------------
An extremely strange and largely boring book
Maybe it was mainly my disappointed expectations that I couldn't enjoy the book.
Here we meet the translator Dmitri Alexeyevich, who comes under strange circumstances to translate a historical document from Spanish into Russian. It soon becomes apparent that the novel is heading in the direction of an apocalyptic thriller. At least that's what the reader thinks.
As the translation of the South American diary progresses, the reader realizes that it must be about the apocalyptic prophecies of the Maya in some way. Simultaneously with the progress of the translation, increasingly strange and also horrific events are happening in Dmitri's environment. I have often wondered how such exciting and scary events can affect me with such boredom.
Quite towards the end of the book there is a completely surprising and fully unexpected twist, which unfortunately doesn't give the novel a more positive turn for me either.
Too bad, I really liked Metro 2033 from the same author.
This time I'm giving 1.5 stars, rounding up. -
„Здрач“ представя пред нас тънката и почти невидима линия, отвъд която деня отстъпва място на ноща. Контурите са замъглени, цветовете избледняват и се сливат в едно. А тогава въображението се развихря с неописуема скорост. И ето там ни завежда Дмитрий Глуховски в поредния ни сблъсък с изкривената реалност ...
Прочетете повече на
https://seasonsofaya.wordpress.com/20... :) -
Последните две книги, които чета на Глуховски май ще ме откажат от този автор завинаги. А като се замисля колко обещаващо начало имаше тази и до края колко силно ме разочарова. Здрач изобщо не се оказа това, което си представях за нея. Не е от любимия ми апокалиптичен жанр и когато започнах да осъзнавам това, балонът леко полеко започна да се свива, докато д�� края съвсем издиша. Дори самата анотация не е вярна, ужасно много подвежда. Представях си наситен с екшън и приключения роман, на фона на който се случват апокалиптични картини - наводнения, земетресения, урагани и т.н. Но нямаше почти никакво действие. Главният герой и разказвач живее скучен и еднообразен живот в своя соц апартамент в Москва и работи като преводач на свободна практика. Преводите му са също скучни и обикновени, най-вече някакви документации. Докато в един момент му дават да преведе старинен ръкопис описващ експедиция на един конкистадор в сърцето на Юкатан, из джунглите на владението на маите в издирване на важни майски кодекси. Започвайки превода и запознавайки ни постепенно с живота на маите, реших че ще започне някакво раздвижване и дори към онзи момент бях склонна да дам 3*.
!!! СЛЕДВАТ СПОЙЛЕРИ !!! Постепенно започват наяве да се случват странни неща с преводача, по подобие на описаните в ръкописа. Освен това стават няколко убийства, които изключително много напомнят жертвоприношение с изтръгнати сърца. Тъкмо реших, че започва да става наистина интересно, докато няколко други съмнителни обрати взе да ме води към мисълта, че самият преводач е някакъв шизофреник и всичко се случва само в неговата глава. Но края! Няма такъв край! Ако някой си мисли, че Джош Малерман не може да напише край нека прочете тази книга. Няма такава шизофрения. Само, че не главния герой страдаше от нея ( а може би и той). Или аз тотално не съм разбрала книгата или тази книга тотално не е за моя вкус. Остава си с 1*. -
PODCASTové zamyslenie je tu
Pridala som podcast a keďže je dosť dlhý, tak tu len nechám záver, 4 pokojné mayské jaguárčatá, aby predpovedali správny koniec sveta :)
Prvá veta: Záludná otázka, prostě chyták: Kde se v Moskvě nachází ulice Itzamny?
Posledná veta: Nezvednu se ze svého místa, dokud neuvidím, že hradbou bouřkových mraků kdesi neuvěřitelně daleko proniká první paprsek oznamující zmrtvýchvstání slunce.
Goodreads Challenge 2022: 17. kniha -
I loved this book - not even that much because of the plot but because of how it was written. This is Russian language at its best - clearly written, sophisticated, not simplistic but also without intellectual excesses. This is what I call a well-written book - a rare thing in the world where Dontsova & Co rule.
The ending was weird but gives you much to think about. I guess I would be more disappointed if the author chose a standard ending of the Hollywood type but he did not and I'm very thankful for that.
I liked Metro 2033 a lot but this book was, although less gripping, much better - it was "tastier" in style, in the choice of words, in the overall atmosphere. -
The book startet out pretty good, didn't want to put it down cause wanted to know the end. But I really didn't like the end of the book, which totally spoiled my opinion about it.
-
На места историята силно ме завладяваше, на други изтървах нишката изцяло. Сякаш парчетата от историята бяха зашити накриво.
-
Mal als Mängelexemplar erworben, zeigen sich inhaltlich keine Mängel. Die Geschichte handelt von einem Übersetzer, der einen Bericht aus dem 16ten Jahrhundert übersetzt. Die Grenzen zwischen Gegenwart und Vergangenheit beginnen immer mehr zu verschwimmen (was auch mit einem recht langsamen Erzähltempo einhergeht), die Maya-Prophezeiung des Weltuntergangs schein näher zu kommen. Lange auf 4-Sterne-Kurs, verdient der Roman mit dem Ende, dann auch den fünften Stern. Interessant auch das Nachwort des Übersetzers.
Die subtile Kritik an den (damaligen) russischen Entwicklungen, die zur heutigen Situation führten, werten den Roman meines Erachtens auch noch auf. -
Vegyes érzelmek. Nehézkesen haladtam az olvasással. Főhősünk megfontoltsága, ahogy minden apró mozzanatot többször is átgondol, számomra nagyon lassú és fárasztó, ismétlődő nyafogásnak tűnt. Az általa olvasott titokzatos maja krónika sem bilincselt le úgy, ahogy kellett volna. Ezzel szemben nagyon tetszett maga a történet: múlt és jelen összefonódása, a régi indán mítoszok és legendák becsempészése a 21. századi orosz nagyvárosba, ahogy semmi semmi véletlen, hanem minden összefügg mindennel... Lebilincselő, ötletes, érdekes. Izgalmas is lehetne, ha a töprengő-elmélkedő részek nem lennének piszkosul túlírva.
-
Две трети прочёл на одном дыхании, был предельно захвачен повествованием. Затем повествование остановилось и автор начал разжёвывать, что же происходит. Это было долго, утомительно и тем более разочаровывающе, что первая часть дала надежду на очень хорошую книгу. Повествование ещё пару раз возобновлялось, так что я не бросил и дочитал, но его смесь с космологическими претензиями уже утомляла и единственная цельная мысль в конце не стоила всей этой писанины.
-
Odlicna knjiga, Gluhovski se potvrdjuje ne samo kao pisac dobre naucne fantastike, vec kao pisac uopste. Iako sam ocekivao postapokalipticnu pricu nalik na Metro 2033, ovaj roman po konstrukciji vise podseca na alternativne istorije, uz neizbeznu apokalipticnu notu i par horor elemenata koji su me sprecili da knjigu citam nocu :) Ovaj covek zna da pise!
-
Excelent ending!
Unique and surprising. -
3,5* to be more fair. Not a bad book, but didn’t enjoy the ending..
-
Sonunda vay bee dedim. İnanılmaz zekice ve uzun araştırmalar sonucu çıktığı belli bir eserdi. Beni Interstellar veya Inception izlemişim gibi hissettirdi. Film olsa harika olur dediğim nadir kitaplardan oldu. Bence hak ettiği değeri görmemiş
-
(Z pewnością słyszeliście o tym, że Majowie zapowiedzieli w 2012 koniec świata? Tyle się o tym trąbiło wtedy, że taka wizja końca ziemi serio czasami wydawała się rzeczywista. Zresztą nawet jest film "2012", który jest naprawdę dobry. Majowie to cywilizacja, która bawiła się w przewidywanie, ale chyba swojego końca nie przewidzieli. Zresztą autor również zahaczył o ten temat w książce i ciekawie wyjaśnił. Glukhovsky zresztą napisał tę książkę z myślą o 2012, bo oglądałam wywiad z nim i mówił, że pisał ją jeszcze przed 2007 z myślą o końcu świata. Ale co najlepsze, że w książce w ogóle nie jest wspomniane, że chodzi o koniec świata w 2012...
Dmitry Glukhovsky to autor naprawdę wybitny, ponieważ stworzył już dwie niesamowite i przerażające wizje przyszłego świata. Jego styl pisania jest niestety dość trudny w odbiorze, przynajmniej dla mnie. Zawsze muszę wysilać na maksa swój mózg aby wczuć się w treść i żeby ją odpowiednio zinterpretować.
Ale pomimo tych trudności z chęcią sięgam po jego książki, bo wiem, że dostanę coś naprawdę świetnego, dopracowanego i wciągającego.
Niestety Czas Zmierzchu aż tak porywający nie był.
Naprawdę ciężko było mi się wbić w treść, która niczym nie przyciągała. Dopiero po 80 str. poczułam już więź z książką i się w nią zaangażowałam, w końcu zaczęłam rozumieć, o co chodzi, a także byłam ciekawa co się stanie dalej.
Jest to bardzo spokojna powieść, nie było w niej porywającej akcji, ale za to potrafiła czasami wprawić mnie w refleksję. Moja wyobraźnia wychodziła trochę bardziej poza obszary książki, nie wiem czemu, ale tworzyłam sobie w głowie swoją własną akcję, swoich Majów itd. A wszystko to wina filmów dokumentalnych na temat Majów, których się naoglądałam. I właśnie smuciło mnie to, że autor jakoś trochę bardziej nie zagłębił się w ich cywilizację, która naprawdę mnie fascynuje. Główny bohater jest tłumaczem, który dostaje do przetłumaczenia jakieś stare teksty, przez które wynikają później różne wydarzenia. Spodziewałam się, że będą to jakieś wielkie przewidzenia i tajemnice Majów, SPOILER✖ a okazało się, że to była opisana podróż przez jakiegoś rycerzyka i za hiny nie wiem jak z tego wszystkiego na koniec wynikł ten niby przewidziany koniec świata. Jak dla mnie zero związku, bo na zakończeniu (jakieś 50 ostatnich str.) pojawia się totalnie inny wątek, który zmienia totalnie wszystko. ✖
Zakończenie było... nijakie, ciekawe, dziwne? Naprawdę nie wiem, co o nim sądzić. To w jakiej sytuacji znalazł się bohater, sprawia, że nie wiem co myśleć.
Przyznaję, że wytknęłam całkiem sporo rzeczy, które mi nie pasowały, ale książka w sama w sobie była naprawdę całkiem ciekawa i napisana dobrym językiem. Widać, że była dobrze zaplanowana, a nie napisana od ręki. Pióro autora jest naprawdę dobre i nie ważne, czy książka słabsza czy lepsza myślę, że warto sięgać po jego twórczość, ponieważ potrafi dawać do myślenia.
Jak zawsze nie żałuję, że sięgnęłam.
Dmitry czekam na więcej twoich książek! -
Ще ми се да можех да отбележа 4.5/5.
Точно като последното Метро, тази книга определено ме прекара по влакчето на емоциите, през добри и лоши. Но в крайна сметка, книгата е много добра. Към средата книгата определено става малко по-сложна за следене...тъй като мислите на лирическият говорител и главен герой стават все по-оплетени, което има своето място в сюжета.
Историята е определено изпипана и много интересна.
Бих препоръчала книгата най-вече на хората, на които Метро-то им е харесало. -
S Glukhovským mám komplikovaný vztah. Metro jsem četl a nejprve jsem ho považoval za neskutečně přeceňovanou knihu, později jsem ho vzal trochu na milost ale stejně jsem se žádným velkým fanouškem autora nestal. Když vydal svůj první zcela realistický román Tekst, tak jsem si ho chvíli po vydání pořídil a přečetl a podstatně změnil svůj pohled na Dmitryho. Doufám, že u svého příklonu k realismu zůstane. Sluší mu více a postapo knih máme dostatek a i ze světa, který stvořil jich je (v polštině) obrovské množství. Kniha Soumrak je takovým zajímavým přechodem od sci-fi a fantasy výmyslů k realističtější tvorbě s výrazným úkrokem do historie.
— Hlavním hrdinou knihy je samotářský překladatel, kterého finanční tíseň donutí vzít překlad staré španělské knihy z doby upevňování španělské moci v Latinské Americe. našeho hrdinu děj překládané knihy naprosto pohltí a brzy zjistí, že s kolem knihy dějí podivné věci a vše je obestřeno spoustou tajemství a ne moc hezkých osudů. S každou překládanou kapitolou (náš hrdina dostává knihu jen po kapitolách) je děj překládané knihy temnější a napínavější a také události v reálném životě našeho hrdiny jsou stále přízračnější, tajemnější, bizarnější a fatálnější. Svět krvavých Mayů pozvolna prosakuje do reality současné Moskvy.
— Aha, měl jsem se asi zmínit, že ta překládaná kniha je deníkem španělského kněze, který je jedním z členů výpravy pátrající po vzácných knihách starověkých Mayů. Převyprávění příběhu španělského conquistadora je takovou knihou v knize a tato druhá rovina příběhu, která se odehrává zhruba půl tisíciletí dříve než hlavní linie vyprávění se proplétá celým dějem od počátku do konce.
— Mayská část vyprávění se mi asi líbila o něco více než ta ze současnosti. Jen si je třeba zvyknout, že téměř každá věta v této dějové lince začíná slůvkem že. Má to navozovat dojem autentického, starého vyprávění. A v rámci této dějoví linky se čtenáři dostane slušná porce zajímavostí a faktů o této indiánské civilizaci. Tato část je napínavější a má svižnější spád.
— Soumrak je na pomyslné přímce mezi Metrem a Tekstem někde ve dvou třetinách. Ve dvou třetinách a něco. Kniha se čte velice dobře a autor si sem tam i kriticky rýpne do různých ruských nešvarů jako je nezdravý kult takzvané vlastenecké války a farizejský přístup k válečným veteránům. A jelikož Tekst ještě nebyl do češtiny přeložen a ani jsem nezaznamenal, že bude, tak si dejte Soumrak jako takový předkrm, před tím, než vyjde Glukhovskému nějaká další kniha. -
No me ha gustado nada la "explicación". La parte final del libro no mola.
Añadir que lo ha escrito sin conocer lo suficiente de la historia de España. Por ejemplo, habla de un hombre nacido en Salamanca y al servicio del Rey Fernando y de su esposa Isabel... Por el lugar de nacimiento, ese hombre debia de servir a la Reina Isabel... El autor no conoce que los Reyes Catolicos gobernaron sus reinos por separado." -
Realmente serían 3.5 estrellas. El libro no es malo, de hecho me gustó, lo que me hizo bajar un poco la calificación fueron los últimos capítulos, no estoy segura de haber entendido bien que pasaba jajaja
Como dato curioso diré que el protagonista es un traductor que traduce textos del español al ruso e ironicamente leí una traducción en español de este libro que originalmente está escrito en ruso 🤣 -
Once again I think that ratings shouldn't be allowed in this platform. People are obviously too contaminated with their own thoughts and opinions, thus refusing to just read a book and try living in someone else's world. Holy Itzamna...
Anyways, always a 5 to this writer. -
Amíg olvastam a könyvet, addig egy fantasztikus utazásban volt részem. Az utazás, a rejtély felderítése, a krimibe illő kirakódarabok összerakása vitt tovább, míg végül Glukhovsky-féle csattanóval ért véget.
Új kedvencet avattam. -
Diego de Landa’nın hikâyesi ve 1562 yılında Mani’den güneybatıya giden İspanyol keşif heyetinin başına gelen olaylar… Eski Amerika medeniyetleri hakkında ilginç efsaneler ve beklenen dünyanın sonu konusu çevresinde kurgulanmış bir roman Sumerki. Ama Glukhovsky tüm anlatmak istediğini sona saklamış gibi ‘umut’ ! Önce aşırı heyecanla yukarı çıkarttı bizi neredeyse betimlediği o Tanrı katına çıkan asansörle, sonunda ise yine başkarakterin kendi dünyasına indiği gibi bir anda bizi aşağı indirdi. Kitap Dmitri Alekseyeviç’in her insanın içinde beslediği umut ile bitiyor. Bilinmezlik ve umut! ‘…-ölüm döşeğinden kalkan güneşi- görene kadar, bu nöbeti bırakmayacağım…’
***
‘İnsan ise bilinmezlik ve umutla yaşar.’ ❣
*
‘…Sevdiğin bir insanın kaybı sonucunda meydana gelen acı geçmiyor, yalnızca zaman onu uyuşturabiliyor…’
*
‘…Savaşın onu bizzat yaşayanlar için ne ifade ettiğini anlamak için bunu onlara anlattırmak lazım, mümkünse de kucaklarında otururken. Torunlarının torunlarını ise askerler tanıyamıyor. Onlara sadece sıkıcı okul kitapları, taraflı filmler ve göz bebeği olmayan gözleriyle sonsuzluğa bakan granit heykeller kalıyor…’
*
‘…Ecelin hangi dakika geleceğini bilmediğimde de sonsuzum! ...’
🌎iyi okumalar!
En az metro serisi kadar sürükleyiciydi. 👍📖 -
Menuda castaña
-
Un viaggio, tra l'onirico e l'allucinato, attraverso gli ultimi giorni dell'umanità.
Prendendo spunto dalle profezie Maya e sfruttando un solitario traduttore, Dmitry Glukhovsky ci accompagna alla scoperta di un antico manoscritto spagnolo e, mentre il traduttore si trova ad affrontare complotti e misteriose presenza, Mosca e il resto del mondo sono colpite da catastrofi ambientali sempre più distruttive.
Non è fantascienza o fantasy, l'horror è più psicologico che altro e, con il dipanarsi della vicenda, il lettore sprofonda nel delirio parossistico del protagonista, narratore in prima persona del proprio viaggio all'inferno.
Il finale è in linea con il sottotesto mistico onirico delle vicende che coinvolgono il traduttore e, per chi cerca un finale solido, chiaro ed esplicativo, la delusione potrà essere dietro l'angolo.
Come storia non ha quasi nulla in comune con la serie di Metro 2033, solo l'ambientazione moscovita e un personaggio vittima di eventi più grandi di lui.
