Angel Station (Czech Literature) by Jáchym Topol

Angel Station (Czech Literature) Reviews

• 
  Eliska

  Depresivní, až šílené. Drogy, alkohol, blázinec, špitál, Smíchov, Paříž, násilí a krev. Ale je to skvěle napsané. Je to taková temná šílená básnická próza. Slova se valí a skládají do vět a myšlenek a nenabízejí žádnou možnost úniku. Docela mě to zasáhlo.
• 
  Terry Barlow

  According to People in the Know. Palmovka & Smichov. Are Places where Czechs. Feel Less Safe. Maybe i am Naive. Always Felt Fine, at Home. In Both. Jachym Topol. Is My Favourite Author. Winner of Many Czech Writers Awards. Rightly So. Some People Find Him Hard Going. Dark, I Agree. Me , he captures Facets of Praha. I Can relate too. Main Character in Angel Station. Has Nothing Going for Him. Losing his Mind. High on Drugs. In Paris, He is Even Further Away from Body & Mind. Straightens His Life out Better. When Back in Praha. Love Conquer,s All. So it Seems. Though people From his Life Conspire to take Everything Away. All in the Name of Greed. Enjoyed the Details. Of How Smichov was Named. Have all His Books. Apart from the First of His Trilogy. Vylet K Nadrazni Hale. ( A Trip To The Train Station ) Though I Hope Not Through Sherwood Forest !. Translator, Alex Zucher. Translator of Many Of My Czech Books. Is In Process of Translating Citlivy Clovek. Topol,s Latest Offering. ( Sensitive People ). Cannot Wait For it to Hit The Book Stands !.
• 
  Veronika

  Skvělá knížka. Asi mám ráda tenhle styl alternativního psaní, nesrozumitelnej, drsnej, hrubej. Nemyslím, že je to kniha pro všechny, ale rozhodně má svou hodnotu. Literární? Lidskou? Prostě hodnotu.
• 
  Lubomír Tichý

  Na jednu stranu poměrně jasně ukotvené – Anděl, který sice trochu víc zaplnily korporace a jiná strašidla, ale stále si zachovává takovou hemžící obejdovskou atmosféru, a i dobové reálie, kromě zjevných narážek na léta "probíjení" i přesný rok 1997, jako by Topol ukazoval, haha to je strašný, ale vás to ještě čeká (kniha vyšla v prvním vydání v roce 1995). Na stranu druhou se tam míhají pasáže časově naprosto vykloubené - fantasmagorická pařížská vidění, všemožné novodobé mytologie (vstup do metra jako "jáma") a nakonec i onen motiv poslední ingredience vytváří spíš mytický obraz Prahy než snahu o věrohodný záznam.
  Jasně - alkohol, násilí a bída, ale nakonec mi tahle obsahová stránka nepřišla až tak dominantní. Důležitější se mi jeví předkládaná perspektiva, ať už tím provázejícím prvkem krvavého vidění ("nebe nad Andělem bylo rudé"), které je překonáno přivyknutím (smířením, prohlédnutím?), či spíš nenápadně vyjádřené pohlížení hlavní postavy, směřující za jakýmsi blahem, přičemž samotná motivace je spíš zastřená – hlavně se nějak vykouňat ze světa, který je před rozkladem, nebo se tak přinejmenším jeví (ostatně závěrečná scéna tuhle představu velmi umocňuje).
  Jazyk nějak tak ležérně konstruovaný, s neznačenou přímou řečí a sklouzávající k hovorovosti, ale zároveň přesně tesaný v krátkých sekvencích. Obecně mi připadá, že se Anděl rozkládá na více zvláštních opozicích. Některé pasáže působí vyloženě upachtěně, takové ledabylé voukounění po nonstopech a bufetech, bizarní rozjíždění devadesátkových byznysů a náboženství v takových formách, které svádí spíš k úsměšku (ale pasáž o umisťování soch Znamení na parkové periferie je mistrovská, úvodní scéna z kostela jakbysmet). A tyhle tlumené části zase protínají opojně fantasmagorické drogové jízdy z bytových laboratoří, velmi naturalisticky líčené násilí (a obecně všechny smyslové orgány vypravěče působí napnutě) a neustálá oscilace mezi sebezáchovnou izolací a svévolným nacházím "starých známých".
  Nevím, jestli je Anděl hvězdné dílo devadesátých let, ale za všechnu tu lidskou specifičnost a nespořádanost musím říct, že je to krásné, "a říkám to velkejma písmenama".
  (Možná křečovitá paralela, nicméně: trochu takové devadesátkové Přípravy na všechno od Elsy Aids - očekávání krize, která již nastala, pražská lokalizace, protkání básněmi, cit pro okrajovost, úsečné členění; avšak tam, kde je Aids chladně konkrétní, je Topol spíš vypjatě senzitivní.)
  
  

  Když nemohl spát, poslouchal ty zvuky světlíku, to, co tam bublalo, slyšel ty jejich rádia, ty nájemnický splachovací turnaje, slyšel zvracet opilce a slyšet ženský pláč a slyšel ječet puberťačku a byla slyšet krev, jak chlístá z mísy, a slyšel kašel měnící se v chropot.
  Zvuky šly světlíkem stejně jako kyselý páry z vařičů a mazlavý noční vedro z teplometů, co tam měli na černo. Slyšel i cítil, co k němu šlo světlíkem ze všech těch lidí, když v noci zhasínali světla domu, jedno po druhém, a temnota šla až k němu. Ale taky, a to snad skrz zdi, cítil z lidé stoupat světlo, jeho stopu, neznámou látku, tu nesmírně silnou tajemnou ingredienci, která dělá život životem, cítil ji a tma všude okolo byla hustá a vražedná, ale temnota ty lidi nepohltila. Ani jeho ne.

  (s. 107)
  
  
• 
  küb

  Birden çok karakterin oldukça bulanık hayal dünyalarının ortaya çıkarttığı bir kitap gibi. Sanırım istenen etki bu çünkü Jachym Topol yazmaya şiirle başlamış olduğu için yönlendirmeli dili tam olarak bu amaçla çok iyi kullanmış diyebilirim. Kitap fazlasıyla şiiirsel ve umut, aşk, umutsuzluk, nefret sarmalında yaşam savaşları sunuyor. Prag merkezli anlatı 1989’daki Kadife Devrimi’nin erken dönemi ve komünist yönetim sonrası dönemin o belirsizliklerini işlediği için ayrıca çok kasvetli manzalara sahip.
  Kitapla ilgili net bir fikre sahip olmam zor gibi ve her okuyan bambaşka şeyler çıkaracak diye düşünüyorum.
• 
  Adéla

  Topol je mistr chaosu. Oproti Sestře (pardon za srovnání, avšak ono se nabízí, protože Sestra je zkrátka velké dílo, které člověku jednoduše zamotá hlavu) se jedná o rozsahem úspornější dílo, které je zároveň o dost čitelnější a díky tomu také čtivější. Do dost jasně vymezeného geografického bodu (což třeba v Sestře příliš není), kterým je Anděl na Smíchově, umístil několik postav, které se pohybují v podivných existenčních situacích někde na hodně temných místech a částech pražské společnosti. Drogy, alkohol a násilí included. Nejedná se o téma, které bych vyhledávala (už mi není 15), avšak Topol jej dokáže skrze zajímavé zápletky a surreální motivy, které se dají vysvětlovat díky znalostem psychologie či psychoanalýzy, velmi originálně čtenáři předat. Topol je určitě hodně rozpoznatelný autor. Anděl je trochu hnusnej, ale taky trochu dobrej.
• 
  Dymbula

  Krátké, úderné, potrhlé, barevně šílené. Skoro jako kdyby vás proklálo obří sršní žihadlo.
• 
  Marta Böhm

  Tematika, ideja i ilustracije su 5/5, a što se tiče izvedbe dajem neutralnih 3/5. Malo je teško pohvatati tko je tko i u kojem se smjeru radnja kreće ali ne mogu reći da mi nije bilo zanimljivo za čitanje. Možda bi bilo bolje da je format stripa, a ne kniige.
• 
  Toolshed

  Celkovou náladou mi to pripomína "A uzřela oslice anděla" na českú nôtu: fantazmagorické, miestami až apokalyptické ozvuky ťažko definovateľného zmaru, ktorý je ale všadeprítomný.
• 
  Ülkü

  i think this book deserves 4 stars but the things happening in it made me so uncomfortable that i have to give this a 3 star rating, too dark
• 
  Tereza Pešáková

  Fakt dobrý, hodně symbolů, který dávájí dílu velký rozměr.
• 
  Gift

  Prokousala jsem se zhruba třetinou a teď knihu odkládám. Jednoduše nevidím důvod číst dál. Hrubý, skoro až experimentální styl psaní mi, k mému vlastnímu překvapení, ani moc nevadil. Přenesla jsem se rychle i přes to, že kniha byla něco úplně jiného, než jsem od ní očekávala. Chtěla jsem si přečíst něco o Praze a téma Smíchova a Anděla, na kterém jsem strávila část svého dětství, mě nadchla. Topol, který je o necelou generaci starší než já, se rozhodl jít jinou cestou a vykreslil Schmíchov, který jsem neznala a neznám. I to mě ovšem netrápilo, vlastně zcela naopak. Co mi vadilo byl nudný příběh a tendence autorka jít za každých okolností do extrémů. Jsem toho názoru, že není nutné upalovat kočky a na každé třetí stránce popisovat skvrny od krve jen abych docílila efektu odcizení a nechuti. Pokud chtěl Topol napsat ponurou, naturalistickou knihu, mohl na to jít zcela jinak. Z mého pohledu to chtělo trochu víc úsilí a nápadů. Tohle byla nuda a pár nic neříkajících, pseudo-umělěckých fotek.
• 
  Martin K.

  Moje první čtenářská zkušenost s Jáchymem Topolem a jeho neukázněným, místy chaotickým stylem. Škoda, že jsem ji neměl, když jsem šel na autorské čtení Citlivého člověka - zeptal bych se ho na vlastní zkušenost s drogami, psychiatry, hospitalizací, šílenství. To poslední kape z celého textu, z každé věty i písmenka. Přijde mi zajímavé, že Topol zmínil Cormaca McCarthyho (konkrétně román Vnější tma) jako někoho s neuvěřitelným stylem, který produkuje knihy, jaké Topol sám nikdy nenapíše. Nesouhlasím. Vnější i vnitřní temnota je další věc, která se převaluje kolem každé vytištěné litery, a co na McCarthyho ztrácí v biblických podobenstvích, dohání Topol úplně jinou životní beznadějí. Bez kázání, bez pokání, jen s hlubkou touhou po odpuštění za lidský život. Brilantní kniha. Film jsem neviděl, ale obávám se, že tahle místy pochmurná, místy šílená báseň v próze se do pohyblivých obrázků úplně přenést nedá.
• 
  Vitek Novy

  Před mnoha lety jsem viděl filmové zpracování Anděl Exit a asi tak jediné co mě na tom zaujalo, a co si dodnes pamatuju, byla Klára Issová s holou hlavou, moc jí to slušelo. Ale říkal jsem si že bych tu knižní verzi také mohl zkusit, však to není až tak obsáhlé. Co se na to dá říct? Kniha je to velmi poetická, vyfetovaná, vychlastaná, s kontrasty krásy a hnusu, lásky a nenávisti, naděje a zoufalství. Poněkud to vybočuje z toho co běžně čtu, ale dalo by se říct že tohle vybočuje tak nějak ze všeho co znám. Ale fajn, zas trochu něco jiného...
• 
  Anncovicka

  Po prvních 30 stránkách jsem měla nutkavý pocit knihu zahodit. Topolův styl psaní mi přišel velmi zvláštní a činilo mi značné problémy se do knihy vůbec začíst. Nakonec jsem si na jeho svébytný styl zvykla. Přesto jsem po dočtení cítila spíše zklámání, čekala jsem zkrátka něco jiného. Kniha má na můj vkus přehršel vedlejších dějových linií, což ji, s ohledem na krátký rozsah, činí poměrně zmatečnou.
• 
  Pečivo

  Topolův sloh je noise spojenej s bordelem, je těžký udržet pozornost, ale když se do toho člověk dostane, tak to stojí za to. Příběh o klukovi ze Smíchova, kterej uteče do Paříže vařit perník a po čase se zase vrátí, protože ho to nebaví a chce toho nechat, je sic horší než Sestra, ale stejně nadprůměr.
• 
  Nicole

  Author of the Devil's Workshop, available at the BU, no clue what it's about as summary is in Czech. Should be fun!
  note: 2e étage 891.86 TOPO
• 
  Vilný Faun

  Vzhledem k tomu, že jsem v prostředí, kde se tato kniha odehrává sám prožil velmi bolestivý a hnusný zážitek, na mě nejspíš působila víc než bez něho, ale i přesto si myslím, že Topol to atmosféricky vystihl brilantně.
  Celou dobu čtení jsem chápal pohled lidí, který jeho styl psaní, to experimentování se slovosledem, se synonymy a celkově s jazykem sere, pak se kniha musí stát nečitelnou. Mě to very bavilo a very mě to chytlo a tak je nejistota po dočtení Chladnou zemí pryč a definitivně začínám objevovat Jáchymovu tvorbu.
  V příběhu mi nesedlo pár drobnostní, ta podobenství, ta poslední přísada blaha, to mě trochu vytrhlo z celkového zážitku, ale jinak mi Jatekův very zvláštní příběh very sedl, jak už jsem řekl.
  Jo a zážitek ze čtení podpořila vlastně ještě jedna věc, totiž to, že jsem knihu četl přes víkend, během kterého jsem vypil 5 lahví bílého vína, vdechl trochu MDMA a ukousl si kousek tripa. Číst Anděla během následujícího dne, kdy běžný život provází lehká schíza z lidí byla takzvaná nihil čtenářská lahůdka.
• 
  Rob

  Topol is a poet so you have to be prepared for some elliptical, difficult language, albeit via the prism of a brilliant translation, but this nonetheless maintains impressive narrative drive over its sparing length. As a portrait of early post-Conmmunist Central Europe, it seems bang on the money while I was fascinated in particular by the descriptions of Prague’s massive Bohnice mental institution – a place at which, I once spent a September Saturday attending a music concert, wandering among PJ-clad addicts and former addicts and crumbling Habsburg architecture. As a symbol of the Czech underground, it’s a significant location. Topol is little known in the UK and US but is a significant voice.
• 
  Selim Karlıtekin

  Aralık 89'un -Kadife Devrim- hemen öncesi ve sonrasına dair, geçişin kaosunu, kaosun hemen öncesindeki çürümüşlüğü, ve kaosun içinden çarpık bir şekilde oluşan yeniyi ele alan bir roman. Müptezeller, deliler, komünizmin çöküşü ve yükselen dini taassubun birbiriyle kesişen hikayeleri Fear and Loathing in Las Vegas misali kafa yapan bir şekilde akıyor.
• 
  Aslı

  Jachym Topol-Melek Kavşağı
  “Munis delilerin basit felsefesine göre zaten herkesin ya bir eksiği ya da fazlası vardı. Denge mümkün değildi.
  Çek edebiyatının ünlü yazarının kitabı sistem eleştirilerinin,rejim dayatmalarının ve 1989’daki “Kadife Devrim”in ortaya çıkmasıyla yıkılan komünist hükümetin insanlara verdiği zararın rahatsız ediciliğini yansıtan bir kitap.
  Karakterler öylesine bağımlı,müptezel,ilaçlarla ayakta kalmaya çalışan toksik tipler ki; zaman zaman kullandıkları sözcüklerden yada yaşam tarzlarından iğrendiriyor..
  Farklı bir kitap, herkesin sevebileceği akıp giden bir kurguya sahip değil. Yoğun ve karmaşık bir zamanda okunmamalı zannımca.
  Yinedeyenibiryazartanımakherzamangüzeldir.
  #bitavsiyemvar
• 
  olivka

  tohle bych si taky ráda u maturity vytáhla! skvělý současný román z místa, kde skoro žiju, což bylo dost děsivý. pokud máte možnost a nejste slabší povahy, tak strašně doporučuju přečíst a i dát do kánonu :))
• 
  Eleni Panagakou

  The book feels like a fuzzy dream.
• 
  Pius

  spannende smichov lore/viertelstudie, deren charaktere mich aber nie wirklich abgeholt haben
• 
  Lisa of Hopewell

  Thank you to Winstons Dad Blog for hosting Czech Lit Month
  My Interest
  I admit, I did look at page count for this! Had I not, I’d likely not have finished. The landlord gave us very short notice that new flooring is being installed. I have a huge personal library, so had to box it (find boxes) and rent a storage place, etc. Thankfully, this book was really short. I had a class in Czech lit in college, but I should have dropped it (I was too shy to go to “drop & add” to change classes). It and my Polish lit class were both more aimed at graduate students and both started with the beginning of time, iirc. Boring! None-the-less, I wanted to do this challenge!
  
  
  
  Read my intro to Czech Lit Month post.
  
  The Story
  My idea of Prague is of the Charles Bridge over the Vltava River or Vaclav Havel or Prague Spring or….. you get the picture, I’m sure. Instead we land in one of those skeezy neighborhoods full of crack house–ala Trainspotting (so good to see Kirkus Reviews compare this to Trainspotting, too!).
  
  :…flies caught in the voracious web of paranoid schizophrenia, when the spider that sucs you painfully dry is your very own brain….”
  
  “Because sometimes you just have to put up with life.”
  
  “The sounds came down the air shaft along with the sour vapors of their gas stoves and the muggy nighttime heat of their illegal space heaters…..”
  
  A bunch of druggies miss out on turning their lives around. They find that “hit” that can’t be beat instead. One of the women is from the family who, in prior times, owned the buildings containing the chopped up communal, Soviet-style apartments they live in. There was nothing I found “redeemable” about these people. An AA meeting wouldn’t help. A decent job wouldn’t help. Prayer might help….
  
  My Thoughts
  “…whoever takes a drug, himself becomes a drug…”
  
  That is the line this book is known for. Wow.
  
  When I picked this book I thought I could care about these people–their lives, families, etc. But –nope! That’s not true. If they were real I would care.
  
  I live in an area decimated by opioid, heroin, and meth abuse. There is nothing “romantic” or “uplifting” about drug abuse. What’s shocking is that there is no country on Earth (or so it seems) in which politicians care enough to help with money for the programs and mental health care that could heal this. For the family-supporting jobs that could free them. For the affordable housing that all need. Nope. They aren’t worth it to the politicians.
  
  Sorry, there is nothing much I can say to make you want to read this. Yes, in spite of the topic, it is well written and well translated. There. That’s it.
  
  Please, Lord, let there be more to Prague than this.
  
  My Verdict
  3
  Angel Station by Jachym Topol, translated by Alex Zucker
• 
  JaneJane))

  3.5*